"Místní cenu Ď ve Vizovicích 2024" získala „paní Svatava Poláchová“, dobrodinka v dětském domově Vizovice..
Předání této ceny Ď proběhlo v Restaurantu U České koruny v Lipnici nad Sázavou v prostředí rodinného penzionu potomků spisovatele Jaroslava Haška, kde svého času žil a psal Švejka dne 25. listopadu 2024.
Text nominace č. 133:
Dětský domov Vizovice nominuje…
Paní Svatava Poláchová, víc než obětavá teta v dětském domově - Teta Svatava zasvětila celý svůj profesní i soukromý život práci pro znevýhodněné děti, zejména pro všechny děti z Dětského domova Vizovice, ale i pro jiné, pro které pořádala domovské akce - přebor v lyžování a lopatění dětí Zlínského kraje a celorepublikové turistické srazy dětí z Dětských domovů. A i dnes, kdy už je pár let v důchodu se aktivně účastní domovského života, jezdí s námi na akce, shání sponzory, jako studentka univerzity třetího věku nám pomáhá pořádat vernisáže, setkává se s dětmi a jejich rodinami, které v domově vychovala a které už žijí samostatným životem. Je pro děti i pro zaměstnance vzorem Člověka, který se po celý svůj život stará o blaho druhých. Do domova nastoupila v roce 1972 a pracovala zde jako ředitelka a zástupkyně ředitele až do roku 2015. Její zásluhou je, že dětský domov ve Vizovicích se stal již mnoho let před revolucí dětským domovem rodinného typu.
Na této akci byly vyhlášeny tyto místní ceny Ď:
„Místní cena Ď ve Dvoře Králové 2024“
„Místní cena Ď ve Vizovicích 2024“
„Místní cena Ď ve Valašském Meziříčí 2024“
„Místní cena Ď v Lanžhotu 2024“
„Místní cena Ď na Znojemsku 2024“
„Místní cena Ď Centra LADA v Pacově 2024“
Také zde byly vyhlášeny speciální krajské ceny Ď kategorie „Kouzlo domoviny“:
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny na Vysočině“
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny v Královéhradeckém kraji“
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny v Pardubickém kraji“
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny v Olomouckém kraji“
„Cena Ď 2024 – kouzlo domoviny v Jihomoravském kraji“
(Za oblasti Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje
nebyly přihlášené nominace studentů přijaty zástupci
dotyčných subjektů, tudíž zůstaly v projektu pouze jako
„tipy na výlet“ a Kolegium v těchto dvou krajích nehlasovalo
a tyto ceny tam tedy nebyly uděleny).
A samozřejmě byly vyhlášeny hlavní krajské ceny Ď:
„Cena Ď v kraji Vysočina 2024“
„Cena Ď v Královéhradeckém 2024“
„Cena Ď v Pardubickém 2024“
„Cena Ď v Moravskoslezském kraji 2024“
„Cena Ď v Olomouckém kraji 2024“
„Cena Ď ve Zlínském kraji 2024“
„Cena Ď v Jihomoravském kraji 2024“
Další osud všech nominací 24. ročníku ceny Ď:
Všechny nominace, jak oceněné městskou nebo krajskou cenou Ď nebo i nominace bez ocenění – mají rovnou šancí na získání „celostátní ceny Ď 2024“ na finálové ceremonii na Nové scéně Národního divadla v Praze 8. ledna 2024, neboť předkola jsou „pouhou šancí k ocenění navíc ještě před finálovou ceremonií v prostředí menší krajské nebo městské (místní) konkurence nominací“ s tím,
že na předkolech je větší prostor o jednotlivých i neoceněných nominacích mluvit plus vzájemně nominované a další aktéry akce představit.
Na finálové ceremonii spočívá změna v tom, že nominace z celé ČR ze všech 14 krajů budou již roztříděné do jednotlivých kategorií (například „Děti“, nebo „Senioři“, či „Nadace, charita, zdraví“ atd..) a o jejich osudu rozhoduje celostátní Kolegium. Jedinou výhodu zde mají držitelé hlavních krajských cen Ď, neboť krom šance získat ve své kategorii celostátní cenu Ď,
mohou získat také závěrečnou GRAND PRIX Ď 2024, poněvadž ze všech 14 krajských držitelů hlavních krajských cen Ď celostátní Kolegium vybere jednoho k tomuto ocenění.
Dodavatelé cen Ď:
V letech 2001 až 2007 skleněné ceny Ď velkoryse a nezištně dodávala sklárna Moser z Karlových Varů. Od roku 2008 podnes všechny městské, místní,
krajské a celostátní ceny Ď dodává velkoryse a nezištně rukodělná sklárna ARTCRISTAL BOHEMIA rodiny Machálkových z Velkého Oseku.
Hlavní závěrečnou cenu „GRAND PRIX Ď“ v podobě originál velkého obrazu s domalovaným logem ceny Ď do původního díla dodává každoročně od roku 2011
velkoryse a nezištně autor obrazu a loga Martin Jan Vavrys z Galerie Vavrys na Staré Praze.
„Nezištnost“ dodávání těchto cen spočívá v tom, že jejich výroba je časově i materiálně nákladná a jak sklárna, tak malíř, vše činí jako výraz obdivu a úcty vůči oceněným, jejichž počinů si váží. Osobně navštěvují akce ceny Ď a vzájemně si se všemi nominovanými,
pokud je příležitost, povídají o životě, jejich činnostech a tudíž inspirování ostatních, kteréžto hodnoty sklářská rodina i malíř ctí a upřímně nosí v srdci.
Atmosféra této akce popsaná úhlem pohledu pořadatele ceny Ď Richardem Langerem:
Oproti dávnějším ročníkům se v posledních letech, když se ledacos výrazně zdražilo a zdá se mi, že i se mnohým hůře vyčleňuje den dovelené na někdy cestu přes kus republiky,
která sama o sobě také není zdarma -mám dojem, že aktéři ceny Ď spíše volí účast až na finálové ceremonii na úkor účasti na předkolech ceny Ď…
(letos byla tři: 1. předkolo 30.8.24 – v MO Severní Terasa v Ústí nad Labem za Ústecký kraj a Liberecký kraj; 2. předkolo 21.11.24 – v Galerii Vavrys na Staré Praze za Karlovarský kraj, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Středočeský kraj a region hl. m. Prahy; 3. předkolo 25.11.24 – u rodiny potomků spisovatele Jaroslava Haška v restaurantu U České koruny
v Lipnici nad Sázavou za kraj Vysočina, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Jihomoravský kraj)
…tudíž jsem byl „v klidu“ s volbou prostoru pro druhé předkolo, jež jsem zakomponoval do stylového komorního prostředí restaurace „švejkovského rázu“ v Penzionu U České koruny v Lipnici nad Sázavou, který provozuje rodina potomků spisovatele Jaroslava Haška. Manželka vnuka tohoto spisovatele inženýra Richarda Haška – paní Zdena Hašková, zde se synem Martinem (pravnuk), dcerou (pravnučka) a dalšími nadšenci, pečují jak o penzion, ale i o odkaz slavného předka. Není tu nouze o akce takovýchto zaměření, plus se sem sjíždějí milovníci J. Haška z celého světa, například jsem byl v létě svědkem, jak dorazil z USA po deseti letech zase na návštěvu americký profesor, milující Švejka tak, že si musel zase všechna ta místa tady obejít, promluvit si s Martinem, pokochat se unikátními sochařskými díly v nedalekých zatopených lomech – spjatých se Švejkem (ústa, oči, ucho…), včetně ohromné busty spisovatele, vytvořené podle hlavy vnuka Richarda – „Hlava II“., umístěné dole na louce pod Lipnicí. Díky tomu, že si paní Zdena Hašková v době, kdy ještě penzion rodina nákladně nezakoupila a nerekonstruovala, zamilovala cenu Ď – tehdy byla ředitelkou luxusního Hotelu Praha v Sušické 20 na Praze 6 (sponzorovala první ročník dodáním rautu pro oceněné do Hlavního foyaeru historické budovy Národního divadla v Praze), vznikl přátelský vztah, dnes až rodinně mnou prožívaný – máme jako cena Ď vždy ty nejlepší vstřícné podmínky pro podporu ceny Ď jako takové i pro zázemí předkol některých ročníků ceny Ď. A v tomto duchu se akce, kdy se zaplnila všechna místa restaurantu aktéry ceny Ď ze sedmi krajů, uskutečnila. Nadšení, zamyšlení, dobrá pohoda. Slzy, smích. Dojetí, radost. Vše v prostředí rodiny Haškových, která všem naprosto přirozeně „dala pocítit svůj vztah k počinům nominovaných“, kdy celá rodina tady fakt makala tolik let, aby všechno splatila a nyní, když už to mají za sebou, otevírají náruč takovým to lidem, ke kterým se chovají, jako k blízkým přátelům, neškrobeně, lidsky a u toho je obsluhují, mezitím tleskají, poslouchají z poza výčepu příběh za příběhem s ohromným zájmem, kroutí hlavou – jací lidé zase dorazili právě k nim z řad „skutečných ryzích celebrit současnosti“, jak takové osobnosti ceny Ď nazývám.
Stejně jako na předkole v Praze - atmosféru si snad všichni, podle jejich slov, užili opravdu upřímně, někteří až v neuvěřitelném překvapení, že něco takového nečekali – že si to ani nedovedli představit. Každého jsem osobně přivítal, koho šlo, jsem s druhými bez jakéhokoliv „tlaku“ přátelsky seznámil, každému jsem nechal plus mínus prostor pohovořit o jeho nominaci a špendlík, kdyby spad, upřímně s nádechem zázračné atmosféry, že i takovýto neformální neokázalý, lidský svět, může společenskou akci, která si pořád zachovává noblesu, může provázet. Zase jsem byl skutečně šťastným.
Určitě celé té náladě dopomohly i neočekávané chvíle, kdy nominovaný pan Šimek (nom. č. 4.) spolu s kamarády vzal do ruky harmoniku a vozembouch… Byl to krásný kousek života, věřím nejen pro mne, ale i třeba pro tohoto Borce, který v 84letech chodí velmi často zdarma hrát seniorům, aby měli radost ze života, za což byl nominovaný. Líbilo se mi, jak pookřál, když jim lidi tleskali - jak jejich doprovod, mladý muž zastupující autora nominace, vše fotil a měl jako chlap lišácký úsměv – říkající: „Paráda, stálo to za to nominovat!“
Poznámka:
Na této akci, jako na nominačních listech a webu ceny Ď apod. vždy zazní, že účast je možná jen pro hosty akce, nominované, nominující, partnery akce atd. – kteří souhlasí s fotografováním, natáčením a následnými mediálními výstupy (trvale).
Všechna pozvání na akce ceny Ď jsou pro její aktéry a doprovod zdarma. Účast není povinná, ale je milá.
Pořadatel ceny Ď 2001 – 2024 Richard Langer si vyhrazuje právo změny programu, prostoru a pojetí všech akcí a souvisejících aktivit projektu cena Ď s tím, že takové případné kroky veřejně zdůvodní.
Richard Langer
autor a pořadatel ceny Ď 2001 – 2024
langer-cena-d@seznam.cz
https://www.facebook.com/profile.php?id=100057139492723
www.cena-d.cz