Děje se...
...novinky ceny Ď
Díky nim...
...rubrika o lidech okolo ceny Ď
Dějiny ceny Ď...
...historky a vzpomínky okolo ceny Ď
GALERIE zákulisí ceny Ď – 5. díl:
„Ing. Jan Machálek – největší pecivál na světě a ještě k tomu náš…“
…jelikož se svou rodinou přes čtvrt století provozuje rukodělnou sklárnu ARTCRISTAL BOHEMIA ve Velkém Oseku a mnoho času tráví za sklářskou pecí, kdysi jsem mu dal přezdívku „pecivál“, která se mezi jeho přáteli uchytila proto rychle, že každý ví, že označuje člověka neuvěřitelně kreativního a pracovně nasazeného. Uživit tolik let na pětadvacet pracovníků (a jejích rodiny), držet krok se světovými trendy, jezdit na zahraniční veletrhy, prodávat převážnou část produkce ven a tam naslouchat, co si přejí vyrobit a pak všechna tahle přání uskutečňovat u nás – a mít kvůli tomu takzvanou trvalou příslužbu, tedy být kvůli případnému problému s nonstop rozžhavenými pecemi v dosahu sklárny do 30 minut jízdy buď sám nebo dnes díky vystudovanému synovi v oboru prostřednictvím jeho…, denně vstávat ve tři ráno, makat na stoprocentní výrobní kapacitu sklárny a do toho ještě vyslyšet každým rokem naši prosbu: „Můžete nám zase nezištně partnersky vyrobit deset městských cen Ď, čtrnáct krajských cen Ď a sedmnáct celostátních cen Ď?“ – Tak to je svět „za pecí“, který vede Honza Machálek se svou manželkou Irenou a se synem Janem.
Jak jsme se našli? Když cena Ď v roce 2000 vznikla formou nápadu, oslovil jsem sklárnu Moser v Karlových Varech a poprosil ji o pomoc při realizaci prvních ročníků. Pan ředitel ing. Antonín Vlk mne vyslyšel a skutečně prvních sedm ročníků ceny Ď velkoryse sponzorskou výrobou skleněných cen podpořil. Věděl jsem, že pomoc mi byla přislíbena s rozjezdem projektu a že do budoucna musím hledat výrobce jiného, který na velkorysost sklárny Moser naváže a projekt tak bude žít dál. Pár skláren v roce 2007 bez úspěchu oslovím a lámu si hlavu, jak a kde ceny Ď na osmý ročník v roce 2008 zajistím. Když do toho obdržím od kamaráda zakázku úplně někde jinde - na produkování a moderování jedné prestižní akce s prezentací firem v jedné zajímavé komoditě. Tím, že mi zakázku zadal skutečný kamarád, na výsost jsem všemu věřil a tak, když mi dal slovo, že se nemusím ničeho obávat, s klidem jsem se do toho pustil…
Tehdy tam šlo o hodně peněz, za které měla být akce vyprodukovaná. Vše jsem koordinoval s pracovníkem poskytnutým od onoho kamaráda, který měl přístup k penězům týkajících se výdajů k připravované akci a který poté, co peníze vyzvedl z účtu, těžce onemocněl tak, že jsem k němu neměl přístup. A když jsem se chtěl obrátit na kamaráda – v obavě o peníze – tak ten v tu chvíli tragicky zahynul na zahraniční cestě. Přede mnou bylo zorganizování akce, peníze na její zajištění najednou nebyly a horší bylo, že já za ně odpovídal. Do toho vyšlo najevo, že nemoc koordinátora je natolik vážná, že neměl sílu všechny doklady kolem projektu nechat vystavit se všemi náležitostmi, jak se účetně patří. Jedním z nich byl doklad ve vztahu k „jakési sklárně ARTCRISTAL“ za dodávku skleněných plastik, coby památečních dárků pro účastníky akce. A tak jsem se musel v létě 2007 vypravit do sídla sklárny ve Velkém Oseku za účelem doplnění tohoto dokladu, kde jsem v úžasu poznal manžele Machálkovi. Okamžitě si padneme do oka – a pochopím, že všechny ty komplikace se zakázkou k zorganizování velké akce pro kamaráda - měly být, neboť jinak bych Machálkovi nepoznal a nevyprávěl jim o ceně Ď a oni by neřekli: „U toho chceme být!“ – Načež se koordinátor té velké prezentační akce uzdravil, peníze dal do pořádku, další doklady taky, takže – vše dopadlo po stránce formální a účetní dobře. Kamaráda to sice nevrátilo do života, ale nebýt jím zadané organizačně komplikované zakázky, nesetkal bych se s Machálkovými a každý rok bych si na kamaráda tak intenzivně nevzpomněl, že i jeho zásluhou má cena Ď tak skvělé dodavatele křišťálových plastik ve tvaru písmene Ď.
Spolupráce s novou sklárnou započala! Nejprve neměli Machálkovi čas na ceremonie chodit. Přivezli k Národnímu divadlu bednu s vyrobenými cenami Ď a zase frčeli zpět do sklárny. Tak to šlo v letech 2008 až 2011. Až v roce 2012, kdy ceremonii viděli - Honza řekl: „To je krása! Tomu se musí pomoct ještě víc!“
Když Honza Machálek něco řekne, tak to myslí vážně. V roce 2013 osobně objel ze 14 konaných celkem 13 krajských kol po celé ČR, aby osobně nasál atmosféru regionálních setkání mecenášů a dobrodinců a mohl přemýšlet, jak projektu osobně ještě víc pomáhat. Jeho nadšení bylo nehrané. Člověk, který jede ve svém oboru nadoraz, nemající pomalu čas ani na své soukromí, věnoval třináct dnů během několika měsíců plus třináct cest přes celou nebo půl republiky…, za krajskými koly – aby uměl přesně definovat své pocity z ceny Ď a ty přenášet dál. Díky tomu získal po celé ČR z řad svých přátel mnoho lidí, kteří se rozhodli ceně Ď také pomáhat, ať účastí v městských nebo krajských Kolegiích nebo přímo organizováním na své náklady některých městských kol.
Od roku 2015 přirozeným vývojem vyplynulo, že Honza Machálek usedl v celostátním Kolegiu, díky čemuž předává na finálové ceremonii jednu z celostátních cen Ď. Honza Machálek je hlavně ale kamarád. A až jednou řekne, že už jejich sklárna udělala pro cenu Ď maximum, budu vědět, že bez rodiny Machálkových by neexistovala nádherná etapa života ceny Ď a všechny ty další etapy budou žít také proto, že Honza cenu Ď bude podporovat dál i třeba jen prostřednictvím držených palců.
Jakou pak najdu jinou sklárnu, teď nevím, ale není možné si myslet, že vše je na věky. Vše na věky není. Nikdy a je to normální. Hodně pořadatelů akcí se zlobí, když je sponzor třeba po pěti letech opustí. Na to říkám: „Tak to je neměl podporovat vůbec, to by se teď na něj nezlobili!“ – To, že někdy někdo s podporou skončí, neznamená přece, že vás nemá rád a naopak. Tam ono „na věky“ přece platí dál.
Zatím se ale s Honzou a jeho sklárnou ARTCRISTAL BOHEMIA neloučíme. Zatím to všechno jede dál. Tak: „Ať je vám za pecí, kamarádi naši, krásně, kreativně a úspěšně!“ - To Vám přeje pořadatelská rodina ceny Ď se všemi stovkami podporovatelů a spolupracovníků 2001 – 2018.
A ještě k fotkám:
Ing. Jan Machálek jako člen Kolegia ceny Ď 2018 při hlasování v Mozartově salonku Stavovského divadla.
Skleněné ceny Ď ve tvaru písmeně Ď / vyrobeno u Honzy Machálka a jeho rodiny ve sklárně ARTCRISTAL BOHEMIA ve Velkém Oseku.
Honza předává cenu Ď na scéně Stavovského divadla (více ve fotogalerii ceny Ď na webu).
Honza hlasuje na zasedání Kolegia ceny Ď 2017 v restaurantu Parnas v Praze (vpravo vpředu).
Kolegium ceny Ď hlasovalo v roce 2016 v Galerii Vavrys v Praze (Honza naproti v modré košili).
Při ceně Ď 2015 Kolegium hlasovalo ve Foyeru Státní opery Praha (Honza vpravo).
Okamžiky z finále ceny Ď 2015 ve Státní opeře v Praze. Za přítomnosti ministra kultury Mgr. Daniela Hermana a osobností světa ceny Ď předával jednu z cen také Ing. Jan Machálek.
Koukám, že to krásné PF 2015 od Machálkových jsem dosud nevyhodil… asi nejde vyhodit, když se moc povedlo…
S poděkování časopisu XANTYPA touhle fotografií vzpomínám na dubnové vydání Xantypy v roce 2016, kde redakce věnovala celou stránku Honzovi Machálkovi a ceně Ď…
Takhle jsem vyfotil sklárnu ARTCRISTAL BOHEMIA letos v lednu…
Pokaždé si vychutnám sklářské kafe a nikdy paní Machálková nezapomene nabídnout chlebíček. Prostě pohoda „za pecí“. V pozadí snímek zachytil i syna Machálkových – Honzu.
Moje žena Jitka jakožto produkční ceny Ď každoročně prokomunikuje přes telefon nebo maily s Honzou a Irenou desítky, možná stovky hodin. Osobně se vidí málo, takže když už – tak je veselo a pohodově. Bodejť ne – máme hodně podobný pohled na svět a to naše přátelství umocňuje.
Co to je? Přece Vesmír Honzy Machálka…
16. 6. 2018 Richard Langer
foto archiv ceny Ď a Richard Langer
nahoru | zpět