www.cena-d.cz
 úvod | magazín Ď | městská kola | krajská kola | celostátní kolo | nominace | kolegium | přehled oceněných | fotogalerie | statut | partneři | ohlasy | slovo pořadatele | kontakt

Krajská kola 2020 - info
Realizovaná krajská kola 2020
Krajské nominace 2020
   - Jihočeský kraj
   - Jihomoravský kraj
   - Karlovarský kraj
   - Královéhradecký kraj
   - Liberecký kraj
   - Moravskoslezský kraj
   - Olomoucký kraj
   - Pardubický kraj
   - Plzeňský kraj
   - region hl.m. Prahy
   - Středočeský kraj
   - Ústecký kraj
   - kraj Vysočina
   - Zlínský kraj
Krajská Kolegia 2020
Krajská kola další ročníky
 

K R A J S K É   N O M I N A C E / REGION   HL. M. PRAHY -   CENA Ď   2020


Národní technické muzeum, Praha nominuje:

LASSELSBERGER, s.r.o. - Podpora edukačních programů a dalších prezentačních aktivit v Centru stavitelského dědictví Plasy Národního technického muzea - Společnost LASSELSBERGER, s.r.o., producent keramických obkladových materiálů značky RAKO, se rozhodla podpořit Národní technické muzeum při etablování provozu nové pobočky, Centra stavitelského dědictví NTM Plasy, která byla otevřena na podzim 2015. Spolupráce mezi muzeem a firmou probíhá v několika směrech. V letech 2016-2017 firma významně pomohla s přípravou tematické výstavy „Poklady v českých keramických obkladech“, a to nejen podílem na finanční úhradě realizačních nákladů výstavy, ale rovněž poskytnutím svého odborného „know-how“ a zprostředkováním důležitých profesních kontaktů. V rámci doprovodných aktivit k uvedené výstavě byl koncipován edukační program výtvarně-řemeslných dílen, při němž ze střepů keramického obkladu byly skládány mozaiky. Pro tento program firma dodávala vhodný keramický materiál i spárovací hmotu k finalizaci mozaikových tabulí; díky finanční podpoře bylo možné zajistit také odborné lektory a animátory. Program byl po tři roky s velmi pozitivním ohlasem praktikován se školními skupinami v rámci edukačních aktivit muzea, v průběhu letních prázdnin pak tvořil dominantní aktivitu nově vytvořené „kreativní a odpočinkové zóny“ CSD NTM Plasy pro širokou veřejnost. Pro rozvoj uvedené „kreativní a odpočinkové zóny“ bylo prostřednictvím společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. rovněž možné pořídit další vhodné vybavení pro prezentaci základů řemeslných dovedností, rozvoj kreativity a získání vztahu k tradičním materiálům: mj. základní vybavení truhlářské dílny (variantně pro menší děti a pro větší děti a dospělé), výbavu pro cihlářskou dílnu, konstrukci pro pokládání střešních tašek, herní stůl se stavebnicemi z přírodních materiálů, pískoviště s výbavou atd. Kromě uvedeného se společnost LASSELSBERGER, s.r.o. se jako partner NTM finančně podílí i na zajištění dalších edukačních aktivit realizovaných v CSD NTM Plasy, a to jak na pořízení materiálu, tak na zajištění externích spolupracovníků (jedná se především o program výtvarně-řemeslné dílny „Sgrafito“, při němž se frekventanti aktivně seznamují s touto stavební a výtvarnou technikou, dále program zaměřený na aktivní prezentaci expozičních dílen CSD NTM Plasy (klempírna, kovárna, „topůrkárna“), v jehož průběhu se návštěvníci účastní výroby zednické lžíce, a další. Podpora firmy je rovněž využívána pro realizaci tematických akcí pro širokou veřejnost (např. „kočárová slavnost“, představení zvonohry apod.). Spolupráce se společností LASSELSBERGER, s.r.o. se tak stala klíčovým momentem „nastartování“ edukačních aktivit v počátcích činnosti nově vzniklé pobočky Národního technické muzea Centra stavitelského dědictví Plasy a firmě za její podporu i aktivní kooperaci proto patří velký Ďík.

Centrum Rehafit o.p.s. nominuje:

Zuzana Zvelebilová - Paní Zvelebilová nejen že je maminkou zakladatelky a ředitelky rehabilitačního centra pro tělesně postižené REHAFIT, což samo osobě stojí za cenu, myšleno práce rodiče a výchova, nebyla lehká…ale hlavně je mecenášem našeho centra od jeho vzniku, od dobrovolných hodin strávených na recepci, úklidu, přestavbách a nesmírné psychické podpoře při všech těžkých chvílích našeho centra. A tato pracovitá a nesmírně houževnatá žena již několik let přispívá desetitisícovými částkami do našeho rozpočtu. Strhla s sebou i své kolegy a bez těchto darů bychom si vůbec nedokázali představit naši činnost, fin. pomoc je to pro nás naprosto zásadní. Je naším hlavním sponzorem. A na naše večírky peče výborné štrúdly : ).

Tomáš Spilka - Tento nesmírně skromný muž a náš obrovský mecenáš je kolegou nominované Zuzany Zvelebilové. Který kdysi navštívil naše centrum, řekl, že takhle to dál nejde a peníze mají sloužit, tam kde pomáhají a od té doby, společně s paní Zvelebilovou přispívají společně desetitisícovými částkami do našeho rozpočtu. Na každou naší snahu udělat alespoň jeho firmě reklamu, veřejně mu poděkovat, mávne rukou a jen se skromně usměje. Bez jeho pomoci bychom rok 2019 jen těžko zvládli. Patří mu naše obrovské poděkování.

Jitka Neradová, Praha nominuje:

Marcela Nevšímalová - Nadační fond Moje velké přání - Moje velké přání v čele s paní Nevšímalovou dlouhodobě plní přání seniorům. Přání plní formou zážitků. Pomáhají dlouhodobě nemocným seniorům, starají se o ně a zprostředkovávají setkání, zážitky či je berou na výlety na místa, která jsou stále v jejich vzpomínkách.

Nadace Leontinka, Praha nominuje:

MŠ Záryby - Mateřská škola Záryby pod vedením paní ředitelky Radky Blanárové organizuje již 4 roky Vánoční benefiční jarmark pro Leontinku. Jarmark se každoročně koná při příležitosti rozsvícení vánočního stromečku na návsi v Zárybech. Z počátku věnovaly na jarmark své výrobky převážně děti z MŠ, postupně se ale přidali další obyvatelé obce Záryby – Martinov, členové obecních spolků, zkrátka zapojila se celá obec. Jarmark je vždy doprovázen hudebním programem, kde vystupují děti z mateřské i základní školy, pěvecký sbor Zárybníček (amatérské těleso složené ze zárybských dětí, maminek, tetiček a babiček) a jako hosté nevidomí hudebníci z Nadace Leontinka. Na jarmarku se prodávají ručně vyrobené vánoční ozdoby a dekorace, domácí vánočky, cukroví, perníčky a další dobroty a výrobky z rukou zárybských obyvatel. Nápad věnovat výtěžek jarmarku právě Nadaci Leontinka vznikl v době, kdy moji synové navštěvovali MŠ, a v rámci projektu, kdy rodiče představovali dětem svá povolání, jsem (coby dlouholetá spolupracovnice Nadace Leontinka) přivedla do školky nevidomou klavíristku a báječnou mladou ženu Ráchel. Ta strávila s dětmi celé dopoledne, povídala si s nimi, jak se žije „poslepu“, zahrála na klavír a zazpívala. Dětem i paní ředitelce se toto setkání moc líbilo a nápad, že zárybské děti pomohou dětem s postižením zraku, byl na světě. Od roku 2016 do roku 2019, tedy za čtyři ročníky Zárybského vánočního jarmarku, poslaly zárybské děti Nadaci Leontinka částku 82.570 Kč. Získané prostředky přispěly těmto projektům – nákup podsvícené obrazovky pro děti se zbytky zraku (2016), multisenzorická kniha Nanoušovy lumpárny pro ZP děti (2017), sportovní soustředění pro ZP děti (2018) a plavecko-rehabilitační kurz pro ZP děti (2019). Všechny podpořené projekty pomáhají dětem s postižením zraku získat větší sebevědomí a lepší pozici v životě mezi zdravými. Původní myšlenka „děti pomáhají dětem“ se tedy rozvinula tím nejlepším směrem a je zároveň důkazem, že i v dnešní době se najde mnoho lidí, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas a úsilí pro dobrou věc. Jarmark je nyní společným projektem MŠ Záryby, obce Záryby-Martinov a všech obyvatel a každoročně na počátku Adventu přináší světlo do života dětem s postižením zraku.

Jaroslava Raunerová, členka Kolegia Chodov nominuje:

hudební skupina LIWID - Spolupráce s Nadačním fondem La Vida Loca - Od 2018 skupina Liwid spolupracuje s Nadačním fondem La Vida Loca a podporuje jejich projekt „Život v kufříku“,který pomáhá odloženým dětem v porodnici po celé ČR. Nyní v březnu pořádá pro nadaci charitativní koncert. Přispívá psímu útulku. Moji handicapovanou dceru Peťku zvou na své koncerty, moc děkuji.

Ing.Monika Kohoutková, ředitelka, EDUCA Pardubice - Střední odborná škola, s. r. o. nominuje:

Leoš Mareš - Fórum mobilních hospiců - organizace, která zastřešuje na čtyři desítky hospiců po celé republice - DOBRODEN „Leoše Mareše“
Každoročně 29. 1. přispívá sám a podle něho tisíce dalších lidí na charitativní projekty.
FILANTROPIE
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
29. ledna 2020
Během celého roku díky statisícům fanoušků na Instagramu propagací různých značek vydělává. S jedinou výjimkou: 29. ledna.

Ten den označil Leoš Mareš před pěti lety jako DobroDen. A od té doby v toto stejné datum pokaždé pošle na vybranou charitu takové množství peněz, kolik má zrovna sledujících. Za každého followera jednu korunu.
Letos se částkou 869 tisíc korun rozhodl podpořit paliativní péči, tedy péči o umírající. Peníze poputují do Fóra mobilních hospiců – organizace, která zastřešuje na čtyři desítky hospiců po celé republice. „Chtěl jsem peníze poslat tam, kde chybí. Starým a vážně nemocným, kterým na sklonku života schází… vlastně všechno. A ještě jsou často sami,“ vysvětluje pro Forbes Mareš. „Obdivuji i ty, kteří se o ně v hospicích starají. Paliativní péči se nedostává tolik mediální pozornosti, přitom je hrozně důležitá,“ dodává.
Aby věděl, kde peníze poslouží nejlépe, radil se i s týmem paliativních specialistů v čele s Martinem Loučkou, ředitelem Centra paliativní péče. Ten mu doporučil řadu hospiců a zastřešujících organizací, kde peníze momentálně scházejí, a Mareš z nich nakonec vybral tu, která v Česku systémově zlepšuje péči o těžce nemocné a umírající.
K DobroDnu se připojila i jeho manželka Monika, kterou sleduje 333 tisíc lidí na Instagramu. Dohromady tak Marešovi poslali na charitu více než 1,2 milionu korun.
Celá akce vznikla na Twitteru, kde měl před pěti lety 20 222 sledujících, tolik tedy odeslal první rok a zároveň k akci přilákal tisíce dalších lidí. Částku jim určil počet followerů, příjemce tohoto příspěvku si mohl každý vybrat sám. „Každý člověk najde ve světě dobročinnosti téma, které ho oslovuje,“ uvedl Mareš. Jak jeho popularita v dalších letech rostla, tak se zároveň zvyšovala i částka, kterou každoročně odesílal.
V roce 2016 to bylo 112 391 korun, o rok později poslal 221 tisíc korun, předloni se přesunul na Instagram, kde má nejvíce sledujících, a věnoval 482 215 korun, minulý rok 707 tisíc.
Zdroj: #dobroden Leoše Mareše [online]. Praha: forbes, 2020 [cit. 2020-02-20]. Dostupné z: https://www.forbes.cz/dobroden-leose-marese-penize-za-fanousky-letos-posle-hospicum/
Proč si ho vážím:
I přesto, že patří k milionářům v ČR si dokáže získat svým lidským přístupem, jednáním a chováním statisíce fanoušků, na které má obrovský vliv, a to zejména právě v oblasti pomáhání, podpory a péče ve všech rovinách života. Díky své popularitě ovlivňuje v dobrém životy mnoha lidí právě svým vzorem. Děkuji mu, že je takovým, jakým je. M. Kohoutková

Tým ceny Ď nominuje:

Ing. František Lambert - Na počátku byl mezi prvními, kteří se o nápadu organizovat cenu Ď dověděli. Okamžitě se mu nápad líbil. Úvodní letité finanční ztráty projektu, který obsahově náramně fungoval od prvního ročníku, ale jenž pro svou nezávislost byl ztrátový, pomáhal zmírňovat svými osobními příspěvky, za něž nikdy nechtěl žádnou popularitu. Po celých dvacet let byl nonstop k dispozici pomoct radou, případně osvětou ceny Ď všude, kde se pohyboval. Pan Lambert byl několikrát nominován na manažera roku, mnohé velmi významné firmy postavil jako ředitel finančně na nohy, svého času ekonomicky velmi prospěl chodu České televize, je velmi respektovaný manažer i podnikatel, který zvládne řídit několik významných firem najednou, neboť jej práce nesmírně baví a má dar shora poctivě uspět ve všem, do čeho se pustí. Přes toto velké nasazení, nikdy nezapomněl věnovat čas ceně Ď. Po několik let pomáhal zajistit pro některá krajská kola prostory a pohoštění, osobně tyto akce navštěvoval, aby mohl složit hold nominovaným. Osobně navštívil řadu finálových ceremonií, včetně té první 11. června 2001 na historické scéně Národního divadla, která by se bez jeho finanční pomoci nekonala. Nikde však nechtěl mít logo, nikde nechtěl být jmenovaný. Jen tiše nenápadně seděl na prvním balkóně a držel palce. Za morální, kamarádskou a reálnou pomoc při produkci, mu náleží dík a právem je tímto pozván do „Síně slávy existence ceny Ď 2001 - 2020“, což je jubilejní speciální kategorie ceny Ď pouze pro rok 2020 při 20. ročníku ceny Ď, něco jako cena Ď na druhou pro ty, bez nichž by vůbec nebyla. Navíc František mimo podporu ceně Ď za život pomohl tolika důležitým projektům v kultuře, charitě, sportu., že se to ani nedá spočítat. Znám desítky umělců, kterým nezištně pomohl v jejich činnosti, propagoval vždy výtvarné umění, pomáhal financovat publikace o umění apod. Když v roce 2006 získal speciální cenu v soutěži manažerů ČR, tuto proměnil v peníze a částku v řádech sta tisíc daroval charitě. To vím jen proto, že jsem u toho byl, jinak by se mi tím nikdy nepochlubil, takže rozsah jeho mecenášství je daleko větší.

Tým ceny Ď nominuje:

PhDr. Jiřina Fikejzová - Takto zněl dopis, který jsem napsal 7. března 2020 paní Jiřince Fikejzové, načež jsem 10. 3. obdržel telefonický souhlas ke zveřejnění nominace. Současně mi tato proslulá česká textařka (například napsala text k písni „Řekni, kde ty kytky jsou“, „Markétko, Markétko“…, psala pro Marii Rottrovou, Helenu Vondráčkovou, Karla Gotta a mnoho dalších), která již oslavila devadesátku a stále ji to náramně pálí a stále morálně podporuje cenu Ď, řekla, že má z nominace ohromnou radost, protože cenu Ď měla vždycky moc ráda a ráda s ní spojila vždy své jméno, aby ji vyjádřila podporu: Vážená a milá Jiřinko,
při začátcích Mecenáš klubu, z něhož vznikla cena Ď, jste mi byla vždy velkou morální oporou, nikdy jste se nebála spojit Vaše slavné a vzácné jméno s projektem Ceny Ď a osobně jste přišla podpořit první ročník ceny Ď dne 11. června 2001 v Národním divadle. Vždy jste mi byla blízká na dálku jako člověk, který mne dopisy nebo telefonicky ujišťoval, že co cena Ď dělá, má smysl. Také díky Vám proto dnes existuje již 20 let.

Richard Langer, autor ceny Ď a tým ceny Ď nominuje:

Dr. Ladislav Vrdlovec - Když jsem v roce 2000 vymyslel „cenu Ď“, okamžitě mne napadlo, že by se první ročník měl uskutečnit v Národním divadle v Praze. Velmi vstřícný tehdejší ředitel JUDr. Jiří Srstka přečetl můj dopis s námětem tak pozorně a s takovým zájmem, že mne přijal na jednání. Jeho hluboký zájem o podstatu projektu mne až dojal. Mohl jsem pro něj být jakýsi kluk z Plzně, bez protekce, bez doporučení, jen s námětem v hlavě a přesto v naprosté osobní nezištnosti se snažil v Národním divadle, které má tolik svých aktivit, že nemá časoprostor věnovat pozornost úplně všem dalším projektům zvenčí, prosadit myšlenku ceny Ď. Při vzájemných setkáních jsme hovořili o problémech mých – autora a pořadatele projektu na volné noze, který má co dělat vše ufinancovat – a také pro problémech Národního divadla (v roce 2000), které i přes přízeň sponzorů potřebuje to a tamto. Pochopil jsem, že by Národní divadlo potřebovalo novou elektroniku pro některé projekty. Navštívil jsem proto Philips Česká republika, divizi spotřební elektroniky a jejímu řediteli Dr. Ladislavu Vrdlovci sdělil, že by bylo skvělé, aby Philips podpořil první ročník ceny Ď a současně i Národní divadlo. Osobní zájem pana Vrdlovce, okamžitý zápal pro věc, to vše následovalo a výsledkem bylo, že jsem získal podporu pro první ročník za podmínky, že její větší část v podobě elektroniky daruji Národnímu divadlu a tak se i stalo. Byli to chlapi, gentlemani, profíci na svých místech, kteří viděli dál, než na své osobní prospěchy. Vše pro firmu a společně prospěšné projekty…
Na počátku tohoto roku jsem napsal dopis panu Vrdlovcovi v tomto znění (dlouhá léta jsme se neviděli):

Vážený a milý pane doktore Vrdlovče,
pokud jsem našel ten správný kontakt na Vás a jste to Vy, kdo v roce 2001 také výrazně pomáhal rozjezdu prvního ročníku udílení ceny Ď v Národním divadle, pak Vás upřímně a moc srdečně zdravím a přeji Vám jen a jen krásné dny… …a vzpomínám, jak jste mne v sídle Philips ČR naučil pít kafe (italské), jak jste mi vyprávěl Váš příběh působení v Rakousku a návratu do Československa a osobně Vámi prodané první porevoluční televize Philipps u nás…, jak jste vyprávěl o vůni listů, když čtete ve starých knihách, jak jste řekl, že když jste u koní, tak nic nepředčí vůni kobylinců větrem rozfoukanou vůkol… … a děkuji, že jste tehdy udělal vše, abyste se stal jedním z těch, kteří pomohli realizovat můj tehdejší, možná prapodivný nápad - veřejně děkovat mecenášům a dobrodincům cenou Ď. Pak jsme si na dlouhá léta zmizeli, ale myslím na Vás stále a stále jsem Vám vděčný. A vězte, prosím, že letos pořádám se stovkami nadšenců po celé ČR už 20. ročník (máme kromě finále i 14 krajských kol a řadu městských). Dovoluji si Vás poprosit, abyste přijal nominaci na cenu Ď ve speciální jubilejní kategorii: „Síň slávy existence ceny Ď 2001 - 2020“ a na finálové ceremonii osobně převzal pamětní list (vyjadřující vděk vůči Vám). Současně, prosím o souhlas ke zveřejnění této nominace. Prosím, kontaktujte mne, moc se těším.
Váš
Richard Langer
-
Po několika měsících mi zazvonil telefon a ozval se hlas pana doktora Vrdlovce. Byl rád, že projekt stále funguje, chtěl vše vyprávět… a moc se těší na finálovou ceremonii.

Richard Langer, autor ceny Ď a tým ceny Ď nominuje:

Čestmír Horký - V roce 2015 mi přinesla náhoda setkání s panem Čestmírem Horkým, tehdejším ředitelem Nadačního fondu pomoci Karla Janečka (až po dnešek stálou oporou týmu fondu) a pozdějším autorem unikátního projektu tohoto fondu „Znesnaze21“ (jednoduchá a rychlá cesta k založení seriózní sbírky ve prospěch toho, kdo ji aktuálně ve vašem okolí nutně potřebuje – nehoda, nemoc nebo jiné bohužel v životě možné smutné události https://www.nfpomoci.cz/znesnaze21). Fascinoval mne osobní zájem Čestmíra o vše s cenou Ď související. Měl snad milion otázek a přestože Nadační fond pomoci pomáhá hlavně přímo těm, kteří pomoc potřebují a nesponzoruje kulturní projekty, rozhodl se najít cestu, jak ceně Ď a hlavně její myšlence pomoct. V průběhu měsíců, sám od sebe, aniž bych jej o to poprosil, prezentoval zakladateli fondu panu Karlu Janečkovi cenu Ď a její svět a díky tomu také sám pan Janeček (ale i kolegové z fondu), našel k ceně Ď svůj vztah a díky tomu od roku 2016, tedy již 4 roky, Nadační fond pomoci Karla Janečka velmi silně morálně cenu Ď podporuje, včetně podpory faktické produkční stránky projektu cen Ď. Nikdy ale neschází osobní zájem, hodiny diskuze nad nominacemi, nad průběhem každého ročníku, nad přínosem ceny Ď veřejnosti a jejího smyslu. Čestmír je pedant na detail, každou myšlenku propasíruje svou myslí tam a zpátky tisíckrát, než si je jist, že vstřebal její obsah tak, aby mohl zodpovědně na stávajícím stavět své nápady, myšlenky, vize. Kromě toho je originální i v původních projektech, které vymýšlí jak pro svůj svět, tak pro Nadační fond pomoci Karla Janečka nebo pro cenu Ď. Být takových Čestmírů na světě víc, nedělo by se tolik nesmyslných věcí…, Čestmír inspiruje k přemýšlení a vše, co dělá, funguje. Děkuji mu za podporu osobní i zprostředkovanou pro cenu Ď 2016 až 2020.

Úřad městské části Praha 2 nominuje:

P. Mgr. Jakub Karel Berka, O.Praem. - Velice rádi bychom nominovali na cenu „Ď“ otce Jakuba Berku, a to nejen pro jeho duchovní přínos, ale hlavně obrovskou lidskost, entuziasmus, energii, kterou nezištně rozdává lidem na potkání a pozitivní přínos nejen pro komunitu věřících, ale pro celou naši krásnou a milovanou Prahu 2.
Jeho kázání je vždy lidské a motivační pro každého z nás. V kostele i v prostranství před ním pořádá mnoho akcí pro širokou veřejnost. Doslova „otevírá kostel pro každého kolemjdoucího“. V období pandemie společně s MČ Praha 2 vyvěsil na kostel dvě nadstandardně veliké státní vlajky, které na nám. Míru v těžkých dobách dodávaly lidem odvahu, sílu a pocit sounáležitosti. Za zmínku stojí také pořádání děkovné a prosebné mše pod širým nebem – na prostranství před chrámem sv. Ludmily. Mše, kterou páter uspořádal po rozvolnění „covidových opatření“ a kde poděkoval všem dobrovolníkům a lidem dobré vůle, kteří pomáhali v období pandemie byla první mší pod širým nebem na nám. Míru po 78 letech.




  nahoru   |   domů
     produkce: +420/774 419 696                               pořadatel: +420/608 702 768                               cena-d@centrum.cz                               www.cena-d.cz