13. 10. 2016: 6. Proč neopouštět svou banku / z 365
Proč neopouštět svou banku.
Dneska jsem zajel na poštu dvacítku v Plzni na Borech, kde mám P.O.BOX, abych se zeptal, co mi během týdne přišlo za korespondenci. Vše bylo vyřízeno hned a
už jsem se chtěl dát na odchod, jenže milá paní za přepážkou rozehrála hru o nového klienta, co se týká vedení bankovních účtů. Omlouvám se, že už dvacet let
vedu účet u ČSOB a jelikož jsem konzervativní, jen tak nepřecházím jinam. Jenže když na člověka vychrlí výhodu za výhodou a ještě k tomu má dotyčná paní za
přepážkou hnědé oči, při vybírání slovních smečí se opravdu zapotím. Pak je ale podání na mé straně: „Víte, já tam mám účet dvacet let. Když tam přijdu, dostanu
okamžitě řízek, salát a slivovici!“ – Hnědé oči paní „přepážkové“ žasnou: „To si děláte legraci!?“ – A já tiše kývu a kývu a pak dodám: „Dělám!“ – Načež se hnědé
oči rozesmějí a notně dlouze jim nic nemůže vytrhnout smích z kontextu. Když nakonec smích opadne, zahledím se
do těch hnědých očí a pravím: „Vidíte, kdybych měnil účty každou chvíli podle výhodnosti nabídek, nemohl bych vtipkovat a takhle vás zdarma rozesmát…“