Jak jsem jen mohl zapomenout na šachy? Když se někdo zeptá, jaké mám hobby? Řeknu to či ono, ale šachy v podstatě vynechávám a tím jim křivdím. Tahle hra mne provází od první třídy po dnešek a s příchodem internetu se nenápadně stala každodenní součástí mého bytí. Nikde ale o šachách nemluvím. Proč?

Rána máme každý svá. Rituály se opakují shodně den co den. Někdo si vyběhne se psem do parku, jiný se holí v posteli, další vydatně snídá a k tomu si projíždí diář. Já vstanu, udělám si kafe, na tácek přihodím džus s vymačkaným citrónem a bylinkový čaj. Mezitím se nastartuje počítač, k němuž sednu do kávou provoněného rána a pouze tekutinově posnídám tuhle trojkombinaci. Než začnu psát fejetony, články, scénáře, odpovídat na e-maily a tak, probouzím se u partie šachů. Na dálku přes internet hraju s lidmi z celé republiky, často ze Slovenska, Turecka, Maďarska, Slovinska, Kanady, Francie. Dám si jednu partii u níž probudím hlavu a vzhůru do nového dne. Dělám to takhle nejmíň deset let a je mi u toho moc dobře.

Neuměl bych šachy hrát závodně. Jsem amatér. Ale v rámci nahodilých partií „s kýmkoliv“ si držím vyhrávání ve zhruba 80 % partiích. Když vedu, mám radost. Když prohrávám, říkám si: „Dobrá zkušenost a jsem rád, že jsem si zahrál a přiučil se taktice anonymního kamaráda.“ – Mluvím ale o radostech nenápadných, nahlas neprojevovaných, vteřinových, za okamžik zapomenutých. Jenomže dlouhá léta, ráno co ráno za sebou jdoucích. Takže si skutečně mohu přiznat, že mám vlastně hobby zvané „šachy“. Proč si to ale uvědomuji až dnes ráno u další z ranních káv? Akorát mám za sebou partii, kdy jsem obětoval významnou figuru, abych risknul, že za pár tahů vznikne situace, která mi to vynahradí. Připomnělo mi to život.

Můžeme se sebevíc stranit zásadních rozhodnutí, abychom neublížili druhým nebo sobě. Můžeme sebevíc netlačit na pilu a stejně nás život přitlačí k rozhodování, kdy něco musíme pro něco obětovat. Aby šla šachová partie dál, musíte táhnout. V životě, aby šel dál, musíte udělat krok. Situace na šachovnici je výchozí startovní čára pro zvažování všech souvislostí. Nikdy se neopakuje stejně jako v předešlých partiích, jako žádný člověk neprožívá shodný život s druhým člověkem. Naše životy jsou prostě jedny velké šachy.