To ještě stál Hotel Praha v Praze v Sušické ulici. Symbol předlistopadového luxusu lákal nejednoho atraktivního hosta i po sametu. Kromě interiérů byl jeho předností výhled na Prahu. Pořádalo se tu mnoho společenských akcí a jednu takovou jsem měl příležitost moderovat. Královský pivovar Krušovice sezval své VIP partnery na reprezentační večer do Hotelu Praha a já měl štěstí provázet slovem akci, kde zpívali a hráli ti z nejslavnějších. Tím, jak se nikam netlačím a žiji si na volné noze ve svém světě a hodně se věnuji regionu, z něhož pocházím, stalo se, že mne generální ředitelka Hotelu Praha neznala. Brzy to napravila nabídkou dlouhodobé spolupráce a ze mne se v tomhle luxusním hotelu tak stal častý host.

Nejednou jsem tam nocoval. Samozřejmě jsem měl v rámci spolupráce značnou slevu, ale i tak nebýval pobyt v takovém hotelu levnou záležitostí. Podle sezóny se zde pohybovaly ceny, pokud vzpomínám dobře, cirka od pěti do třiceti tisíc za pokoj nebo apartmán a noc. V jednom takovém jsem spal. Měl dvě velké terasy s výhledem na Prahu. Soukromý výtah přímo do garáží. Vstup pro služebnictvo a jeho zázemí – to prý využívali lidé Jásira Arafata, když zde svého času údajně pobýval. A pak hlavní vstup, za ním salonek k jednání, ložnice a další místnosti, odhadem na ploše 300 metrů čtverečních.

Podobnému apartmánu tu zase lidově říkali „apartmán Toma Cruise“. Když natáčel v Praze, prý tu pár týdnů bydlel a dokonce si tyto místnosti nechat vybavit svým nábytkem, který tady zanechal. Tak si to pamatuji od personálu, když jsem měl možnost i tady strávit nějaký čas. Pokud se člověk pohybuje díky profesi v takových prostředích po celé republice často, zevšední mu to a třeba proto zrovna já raději vyhledávám útulné penziony a vůbec ubytování mimo ruch a luxus. Proto jsem o Hotelu Praha ani nikde nijak nemluvil. Když však kamarád tesknil, že má novou milenku a moc rád by na ní zapůsobil strávením noci v opravdu luxusním hotelu, řekl jsem: „Proti gustu žádný dišputát!“ – A zvedl telefon, abych u ředitelky Hotelu Praha zarezervoval „apartmán Toma Cruise“ a to s prosbou o poskytnutí slevy, neboť když už dohodím nového klienta, notabene kamaráda, ať si užije luxusní noc s pocitem, že pár tisícovek díky mně ušetřil.

Po láskyplné noci kamaráda a jeho milenky zvědav nevydržím a hned zrána telefonuji: „Tak co?!“ – Abych ve sluchátku slyšel zklamaný hlas: „Richarde! Cos mi to udělal?! Takový prachy za jednu noc a já nezamhouřil oka! Jsem totálně nevyspalý! Hodinu se milujeme v luxusní ložnici. Hodinu se milujeme v mramorové koupelně! Pak jde spát, ale mně je líto za ty prachy jen tak usnout. Hodinu strávím v biliárové místnosti a sám se sebou hraju kulečník! Hodinu sedím na terase a civím na noční Prahu! Hodinu sedím na kilometrové sedačce a koukám na největší telku na světě! A než se naděju, je ráno a já za skoro dvacet tisíc nespal ani minutu! Teď na to budu vydělávat celej měsíc!“