Sjíždíme Bečovem nad Teplou směr Karlovy Vary a vlevo cedule: „Prodej brambor…“ – Mlčky ji mineme a kousek níž stejně tak mlčky sledujeme napravo chovný rybník, dnes ale vypuštěný. Hraje rádio, myšlenky se mísí a tu a tam chce člověk něco říct a tak najednou manželka řekne: „Hele, mají vypuštěnou bramboru!“ – S dcerou se rozchechtáme a žena neuvěří, co řekla: „To si vymýšlíte, to je přece hloupost, to jsem nemohla říct.“ – Ne, není, slyšeli jsme to a bylo nám jasné, jak jsme viděli ceduli nabízející brambory a poté prázdný rybník, že se tyto situace propojily a protože o nic nešlo, či šlo jen o to, tak nějak prolomit ticho v kabině auta, tak najednou ústa vysloví nesmysl. Vlastně nesmysl mající smysl v pobavení druhých. Kdykoliv jedeme kolem říkám Jitce: „Hele, dneska mají bramboru napuštěnou!“

O vypuštěné bramboře jsem vyprávěl i mamince a té prý zase moje sestra nedávno řekla místo: „Maminko!“ – Sic slovo také na „M“, ale jinak úplně jiné: „Marmeládo!“ – Tyhle slovní omyly vždycky pobaví. Jednou jsem si přiskřípnul prsty mezi dveřmi a vykřikl: „Au! Proč tam ty strky prstám!“ – Jindy jsem jinde od jiných zase slyšel: „Rybyla jsem krmičky…“ – Prostě jakýkoliv přeřek zaboduje. Pozor ale na přešlap v smskách…

To jednou jeden můj kamarád neviděl vypuštěnou bramboru, ale jako by polknul horkou bramboru, když vypustil do světa sms na jiné telefonní číslo než chtěl. Jeli jsme taxíkem Prahou po nábřeží Vltavy. Vpravo Slávie, Parnas, vlevo výhled na Hrad. Slunce lemuje oddechový čas. Míříme si to na dlouho plánovanou pohodovou večeři, kde chceme probrat spoustu věcí pracovních i soukromých. Pečlivě do sms napíše text, aby se nespletl. Více žen v mysli znamená více zážitků, ale nese i více vynucené opatrnosti, co kdy které slíbil nebo vyznal. Spokojeně domáčkl poslední písmeno a sms odeslal…

Ve vteřině ale vidí, že sms šla na jiné číslo. Ne na číslo manželky, ale stávající milenky, nicméně s textem pro milenku novou. Suverénní chlap, úspěšný byznysmen, štědrý sponzor charity, mezi chlapy držící slovo, můj kamarád – najednou mrsknul telefonem o podlahu vozu. Pak jej v křeči zvedne a vyrve z něj baterku. Rukou ještě mává mezi námi, jako by chtěl do dlaně odlétající signál sms zachytit. Celá tahle událost měla za příčinu výměnu názorů křížem krážem všech jeho vztahů. Kupodivu vše dospělo v rozuzlení v podobě vzájemných pochopení a rozchodu se všemi v dobrém. Snad proto, aby záhy potkal lásku, jak říká, na celý život.

Vypustit do světa nechtěnou větu nebo sms nemusí proto znamenat, dopustit se chyby. Buď člověk druhého pobaví nebo svůj život napraví.