K R A J S K É   N O M I N A C E / R E G I O N   HL.M. PRAHY -  CENA Ď 2023

REHAFIT, o.p.s., Praha nominuje:

DMA Praha, Tomáš Bízek - Firma DMA Praha kompenzační pomůcky nás již roky sponzoruje, na pana Bízka jsme se obrátili v době největší krize naší organizace, kdy nám více jak rok neplatili zdravotní pojišťovny a my tudíž neměli žádné prostředky na povoz a mzdy. Do té doby firma DMA u nás poskytovala našim pacientům poradenství ohledně vozíků, kompenzačních pomůcek atd a přispívala drobnými fin.dary. V roce 2019 byla naše situace již natolik zoufalá, že pana pana jednatele oslovili a požádali ho pomoc. Bez zaváhaní nám poslal potřebnou částku k uhrazení alespoň základních provozních nákladů. Díky němu a firmě DMA Praha jsme dokázali toto těžké období přežít. Ochota pomoci pana Bízka se ukázala i v době Covidové, kdy se i oni jako firma potýkali s těžkými problémy a i přesto nás dokázali nadále podporovat, protože bez jejich finanční pomoci, bychom ty dva těžké roky nebyli schopni ustát. Firmě DMA Praha a panu Bízkovi vděčíme za mnoho.

Esmont servis, s.r.o., Pavel Sýkora - Pavel Sýkora je za 14 let fungování naší organizace již naším přítelem, pracovní vztahy přerostli do osobní roviny a setkání s ním je vždy plné vtipných historek a zajímavého vyprávění. Pavel se stará o svou invalidní ženu, která je již léta díky své nemoci upoutána na invalidní vozík, vedou spolu firmu a jeho workoholismus je nakažlivý. A přesto, že sami jako rodina, mají obrovské výdaje, které přináší život s tělesným postižením a mají svých starostí více než dost. Žádný rok na REHAFIT nezapomněli a již roky ho sponzorují nemalými částkami. A v době našich největších krizích, nás z toho společně s dalšími vytáhli a ač sami v době Kovidu neměli, nám peníze vždy poslali. Jejich pomoci si nesmírně vážím, protože i přes svoje těžké životní překážky dokáží

manželé Digrínovi - Manželé Digrínovi je samostatná kapitola našeho centra, známe se více jak 16 možná 17 let, Jana je naší klientkou 14 let a celé ty roky jsou to právě oni, kteří se nám snaží neustále vymýšlet jak nám pomoci, jak nás podpořit a peníze nám doslova vnucují : ). Jana i přes své postižení vede velmi aktivní osobní i pracovní život, její muž je též nesmírně pracovně vytížen, ale vždy si dokáží najít čas a každý rok pro nás uspořádat benefiční akce na zámku v Mníšku pod Brdy. Petr se nám již léta zdarma stará o naši počítačovou síť a že to není opravdu lehké, softwary ke komunikaci s pojišťovnou jsou oříšek i pro zdatného ajeťáka. Takže mezitím co jeho žena cvičí, Petr natahuje kabely, vrtá, přeprogramovává nám pc, jedny vykuchá, další složí a nám to díky němu vše funguje a to mu voláme opravdu někdy velmi často, že na nás někde něco bliká, nefungue atd…Janě a Petrovi jsme nesmírně vděční, o oni si nesou svůj těžký životní úděl s gracíí a humorem a rozhovory s nimi jsou vždy obrovským přínosem a poučením.

Ing. František Lambert nominuje:

Filip Rožek - Za co nominovat na cenu Ď pana Filipa Rožka? Za jeho Člověčenství, za jeho čestnost a slušnost? Že je v jeho případě naprosto samozřejmou věcí, byť nenápadně, ale o to víc usilovně a skutečně ve značném rozsahu pomáhat druhým? Za příkladný poměr schopnosti dosáhnout velkého úspěchu v tom, co dělá – vůči tomu, jak se zisky z těchto činností zodpovědně mecenášsky nakládá? Za to všechno mohu nominovat na cenu Ď velkého vypravěče poutavých příběhů. Například napsal knihu „GUMP, aneb pes, který naučil lidi žít“, podle níž byl natočen velmi úspěšný film, který si upřímně získal srdce milionů lidí. Ve filmu hraje Gumpa jeho vlastní pes shodného jména, jehož přijal z útulku a dal mu domov se srdcem na dlani. Kam jde Filip, tam za ním Gump. I na žebřík se vydá za pánem, vlastně parťákem, aby byli spolu. Proto tolik lidí vycítilo upřímnost, s jakou Filip píše své poutavé příběhy. Proto jsou pak knihy i filmy komerčně úspěšné. Bonusem, kterým se nikde Filip nechlubí je, že většinu výnosů z těchto knih a filmů věnuje na podporu psích útulků, či různým nemocnicím na podporu nemocných dětí, či konkrétním jednotlivcům, o nichž ví, že potřebují pomoc. Filip má velké, velké srdce, připravené vždy pomáhat.
Cenu Ď znám od jejího počátku. Byl jsem dokonce na jejím prvním ročníku v červnu 2001 v historické budově Národního divadla v Praze. Každým rokem jsem se nechal unést příběhy stovek a stovek nominovaných. Proto jsem vždy za cenou Ď lidsky stál a byl ji připraven jakkoliv pomáhat, aby se její smysl každým rokem víc a víc naplňoval. Za těch 23 roků jsem potkal tisíce nominovaných a stovky oceněných, ale jedna nominace mi tam stále scházela. Ta Filipa Rožka. Národ by měl být hrdý na spoluobčany, jako je Filip. Velmi úspěšné, ale jinak nenápadné, skromné, kamarádské a současně neustále pomáhající všem v okolí, kam jen dohlédnou: „Filipe, děkuji Ti!“
Protože oba máme blízko k městu Tábor, o to víc mi na této nominaci záleží.